|
|
Morální kompetence a sociální žádoucnost u příslušníků bezpečnostních a ozbrojených složek
KUČEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce je zaměřena na morální kompetence a sociální žádoucnost u členů armády a hasičského záchranného sboru České republiky. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. Nejprve se věnuji teoretickým východiskům morálního usuzování a následně základním pojmům, které s morálkou souvisí. Dále je věnován prostor psychologickým teoriím morálky a jejich východiskům. Druhá část teoretické části je zaměřena na terminologii, konstrukt sociální žádoucnosti, dvoufaktorový model a metody měření. Empirická část je zaměřena na preferované stádium morálního usuzování podle Kohlberga u bezpečnostních a ozbrojených složek, dále na souvislost mezi sociální žádoucností a úrovní morálního usuzování. Výzkumný soubor tvoří celkem 213 respondentů. Při ověřování stanovených hypotéz nedošlo k nalezení statisticky signifikantního rozdílu mezi úrovní morálních kompetencí členů bezpečnostních složek a civilní populace a nebyl nalezen signifikantní rozdíl v úrovní morálních kompetencí v závislosti na vzdělání. Byl zjištěn rozdíl mezi úrovní sociální žádoucností u bezpečnostních složek v porovnání s civilní populací, nepodpořena hypotéza zjišťující souvislost preferované úrovně morálních kompetencí a podpořena hypotéza zabývající se nesouvislostí mezi C-skórem a sociální žádoucností.
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Doubková, Nikola
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Doubková, Nikola
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Měření integrity osobnosti - test konzistence odpovědí
Salzerová, Aneta ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá konzistencí odpovědí v dotaznících. V teoretické části je nejdříve vysvětlen koncept integrity a použití testů integrity. Další kapitola je věnována konzistenci odpovědí a jsou zde popsány možné zdroje variability odpovědí a škály, které slouží k měření konzistence. Třetí kapitola se věnuje tématu zkreslení odpovědí a jsou zde popsány metody detekce zkreslení. Na závěr jsou popsány kognitivní funkce, které mohou mít vliv při vyplňování dotazníku a je představen vztah psychopatologických příznaků s odpověďmi v dotaznících. V empirické části byla zkoumána konzistence odpovědí v jednotlivých kategorích a vztah mezi testem integrity v pracovním prostředí, konzistencí a demografickými údaji respondentů. Dále byl zkoumán vztah mezi interferencí a konzistencí. Statisticky významný rozdíl v počtu shodných odpovědí se ukázal mezi otázkami na sociální žádoucnost a otázkami na neutrální informace. Byla tedy podpořena hypotéza o nejvyšší konzistenci v neutrálních informacích. Dále se ukázalo, že vyšší skóre v interferenci souvisí s vyšší konzistencí. Na závěr byla nalezena pozitivní korelace počtu odpracovaných let s integritou a negativní korelace mezi interferencí a věkem. Klíčová slova: integrita, sociální žádoucnost, konzistence, validita, kontraproduktivní chování
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Vliv sociální žádoucnosti na měření integrity
Křížová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
V této práci se zabývám sociální žádoucností a jejím vlivem na měření integrity. Teoretická část vymezuje základní pojmy, jakými jsou sociální žádoucnost a sociálně žádoucí odpovídání, dále pojednává o metodách, kterými lze sociální žádoucnost měřit a na závěr se zabývá podvodným chováním ve vztahu k odpovídání v psychologických vyšetřeních za použití dotazníků. Cílem mého snažení je zjistit, do jaké míry sociální žádoucnost ovlivňuje odpovídání respondentů v baterii dotazníků Integrita v pracovním prostředí vyvinuté v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ). K tomuto účelu byl proveden experiment, kdy byla baterie předložena respondentům (N = 100) ve třech scénářích, které se lišily mírou simulace. Skupiny a následné přiřazení konkrétního scénáře byly vytvořeny náhodně. Výsledky skupin s odlišnými scénáři jsou následně porovnány. Na základě toho bylo ověřeno, že sociální žádoucnost má vliv na měření integrity pomocí dotazníkové baterie Integrita v pracovním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA sociální žádoucnost, zkreslení odpovídání, předstírání, testování, integrita
|
|
|
Faktoriální vinětový design
Plecháčková, Debora ; Buchtík, Martin (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na kvazi-experimentální výzkumný design využívající popisy hypotetických situací (viněty) s proměnlivými dimenzemi a jejich úrovněmi. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována samotnému představení techniky FSA. Druhá (metodologická) část popisuje okolnosti výzkumu, jež byl v rámci diplomové práce proveden. Jeho cílem je porovnání FSA s tradiční dotazovací metodou, reprezentovanou položkovou baterií. Téma, skrze které je srovnání provedeno, je kriminalita, resp. punitivita. Výzkum se navíc zaměřuje i na srovnání klasické a projektivní metody dotazování. Dotazníkové šetření metodou CAWI využilo split-ballot experimentu, přičemž soubor 505 respondentů byl rozdělen na dvě části. Jedna polovina odpovídala na vinětu a následnou položkovou baterii zaměřující se na polehčující / přitěžující okolnosti v běžné formě (první osobě) dotazování, druhá část obdržela projektivní formu (třetí osobu) dotazníku. Závěry výzkumu se zaměřují jednak na identifikaci polehčujících a přitěžujících okolností pomocí rozdílných metod dotazování a jejich vzájemné porovnání, jednak na kombinaci FSA a položkové baterie v kroku analýzy a odhalení nekonzistentních (a potenciálně sociálně desirabilních) témat. Z pohledu identifikace polehčujících a přitěžujících okolností jsou metody srovnatelné....
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Validizace Marlowe-Crowne škály sociální desirability v českém prostředí
Přibáňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
V diplomové práci je pojednáván proces validizace Marlowe-Crowne škály sociální desirability v českém prostředí. Navzdory skutečnosti, že sociální desirabilita představuje chybu, která může ohrozit validitu získaných dat, neexistuje oficiální česká verze Marlowe- Crowne škály, která by mohla být používána v dotazníkových šetřeních. Cílem práce je tak vytvořit český překlad škály a otestovat jeho funkčnost. V práci je nejprve z teoretického hlediska představena Marlowe-Crowne škála, její vznik, charakteristika, význam v souvislosti se sociální desirabilitu, kritika a problémy i možnosti a úskalí jejího využití v novém prostředí. Dále jsou rozebrány různé způsoby překladu výzkumných instrumentů, které napomáhají zachovávat jejich smysl, a metoda kognitivních interview, jakožto způsob otestování nových či převedených výzkumných instrumentů. Pro překlad Marlowe-Crowne škály byl využit modifikovaný paralelní překlad třech překladatelů. Kognitivní interview, založená především na verbálních protokolech, byla využita pro otestování finální přeložené škály pro zjištění, zda je škála bezproblémově použitelná v českém prostředí. Interview byla provedena s šestnácti respondenty s různými sociodemografickými charakteristikami. Práce dospívá k závěru, že využitelnost škály je problematická, protože se objevuje...
|
host ::
RSS.